Většina pražíren má vlastní názvy pro své oblíbené pražení a nějaká standardizace téměř neexistuje. Některé pražírny dokonce vůbec stupeň pražení neuvádějí a praží “tak, jak jim to přijde pro daný druh kávy nejlepší”, pak již je na Vás si z takové kávy připravit kvalitní šálek kávy. To Vám může při nákupu způsobit určité nejasnosti, ale pražení obecně spadají do jedné ze čtyř kategorií – světlá, střední, středně tmavá a tmavá.

Míra pražení je vlastně osobní volbou každého z nás, která je někdy ovlivněna národními preferencemi nebo geografickým umístěním. V Norsku a severských zemích upřednostňují světlejší pražení a naopak čím jižněji půjdete, tím s tmavším pražením se setkáte.

“NEJLEPŠÍ KÁVA JE TA, KTERÁ VÁM CHUTNÁ.”

Mnoho laiků předpokládá, že silná a bohatá chuť tmavěji pražené kávy naznačuje vyšší hladinu kofeinu, ale není tomu tak. Mnoho studií dokázalo, že míra kofeinu v zrnu je stabilní a míra pražení na něj nemá vliv.  Jediné co může změnit hladinu kofeinu v šálku je počet zrn. Pražením se totiž ze zrna vypařuje voda a tím se mění jeho hmotnost. Pokud si tedy navážíte 10g světle pražené kávy bude zrn méně než u 10g tmavě pražené kávy. Převážně se ale jedná o rozdíl pouhých dvou zrn. Obráceně tomu je pokud si kávu odměřujete odměrkou. Pražením zrno zvětšuje svůj objem a vleze se Vám jich do odměrky méně. Ale opět se jedná o zanedbatelný rozdíl.

Trvá roky tréninku, než se z pražiče stane expert se schopností rozeznat zrna a rozhodovat se ve zlomku sekundy. Rozdíl mezi dokonale praženou kávou a zničenou dávkou může být otázkou několika sekund.

Nedá se tedy jasně říct, jakou barvu má mít zrno pro určitý stupeň pražení, protože mezinárodně uznávaný standart prostě není. Pokud Vás ale zajímá, jak se v tom alespoň přibližně orientovat, doporučuji se podívat na některý z mnoha zajímavých článků.
Doporučují například  článek Styly pražení od dokonalakava.cz nebo Stupně pražení kávy od coffeedream.cz.